Jak jsem lovil myši

Máme chov slepic (Pipkov) v hospodářské budově a tak neustále někde rozsypanou pšenici. Také dva Ořešáky Královské a Lísky Turecké a Lísky obecné a … spoustu dalších lákadel pro hlodavce, kteří u nás hledají zimní azyl a neustále něco k snědku. Stejně jako náš dům je hospodářská budova z masivních pískovcových zdí. Ideální pro vytváření  průchodů a cestiček skrz naskrz.

Pipky jsou velice citlivé na zvuk a zjevně byly nervózní ze zvukové plašičky myší. Všichni tři kohouti  byli přimo v panice. Takže elektronický plašič myší jsem musel zavrhnout.

Pastičky, pasti a různé sklopce jsem zavrhnul také, denní kontrola, někdy několikrát, ne to není pro mě, od toho máme kočky a také nejen kvůli kočkám nemůžeme jedové násady.

Někde na internetu jsem kdys v minulosti viděl Past. Její pointa spočívá v dostatečně velké nádobě, přes okraje je napnutý drát co drží trubku. V úrovni půlky trubky je zavěšený špek.
Myš se musí dostat na trubku, s tím je jí potřeba pomoci a připravit nějakou lávku či klacek. Trubka také nesmí být přiliš vratká, aby myš neztratila důvěru předem. On špek není až takové terno, když je žrádla kolem všude dost (jsem si myslel). Myš vleze na trubku, přesune se do její půle, zvedne se aby dosáhla na špek, tím zlehounka zabalancuje, trubka se pootočí a myš je v nádobě.

Skvělá a totálně účinná past na myši!

Na pšenici používáme sudy a sudy máme také na letní provoz vodohospodářství v zahradě. Takže jsem jeden vzal, vrtnul těsně pod okraj 2 mm dírky proti sobě. Jeden konec zeleného vázacího drátu jsem protáhl dírkou a zauzlil. Nasadil odpadovou trubku prům. 75 mm a druhý konec drátu protáhl druhým připraveným očkem a dotáhl jak strunu. Trubka se musí na drátu hladce otáčet a nesmí drhnout o kraje sudu. Sud jsem narafičil na oblíbené stezce a špek zavěsil nad.

Mno jenže … Nejdříve jsem chodil průběžně prohlížet past denně, ale když tam výsledek nebyl, krapet jsem kontrolu odložil… Když jsem pak past zase objevil, bylo na dně sudu dosti kostřiček a taky dost mrtvých myšiček v různém stádiu nahlodaní a pár mrtvých vychrtlíků.
Past naprosto funguje, jen ta představa zápasu o život v závěrečných minutách jejich života se mi nepozdávala. Takže jsem sud vyčistil a doplnil vodu tak, aby to měly rychleji za sebou a hlavně nebyla přiležitost vzájemného požeru. Aby když zase past ztratím ze zřetele, vyleju ze sudu jen sulc.

Ne, zase to bylo jinak… Našel jsem opět spoustu kostřiček a predátora…

Když jsem objevil tohoto „Myšoba“, už jsem humánní procesy neřešil a vyhlásil hlodavce za život ohrožující škodnou …