Kocour Azrael

Máme v rodině kocoura Azraela. Jeho jméno není jako Azrael čaroděje Gargamela, jeho jméno je Azra’il.

A právě o něm je nyní rozhodnuto, že má již velmi omezený počet nádechů… Proto tento příběh, aby byl vyprávěn ještě v přítomnosti a mé myšlenky popisovaly svět kolem, byť s nádechem minulosti…

Je tomu již šestnáct let na dohled co jsem ke kocourkovi přišel… Z pohledu na kočičí životy to je jen průměrný věk… ale jak to všechno začalo…

Využil jsem nabídky známých, že se jim narodila koťata a ať si přijdu vybrat. Příměstská obec, jeden z posledních domů a za plotem již lesy na dohled. Příslib divokých vrhů a temperamentu. Také ten správný vesnický mix genomu. Tak jo, kde lépe…

Přijel jsem a pozoroval je. Chumel sedmi koťat, divokých a neuvěřitelně mrštných, pohyblivých. Strategicky jsem viděl, že je nemám šanci ulovit ani jedno, natož to které by mě zaujalo. Dokud jsem byl na krok od plotu, ani si mě nevšímala. Když jsem však k plotu přistoupil, ihned všechna zbystřila a jakmile skřípla branka, byla pryč. Rozprchla se do prostoru a do skulinek, které ani vidět nebylo. Mno… Rozhodl jsem se, že to vezmu s rozeběhem, přeskočím plot a spokojím se s tím, když jedno ulovím.

Rozeběh, skok, zdařilý přeskok a padl jsem přímo mezi ně. Nebylo to pro ně překvapení, už jak jsem letěl přes plot koťata byla jak pružinky a jen jen odskočit… Než jsem dopadl byla pryč, až na jedno které stálo a dívalo se co se bude dít. Reagovalo na mě až když jsem natáhl ruce, že ho polapím. Nedá se říct že se nechal a nemohu ani říct, že by se bránil. Chytil jsem ho a říkám: „Ahoj jsem Joshua a chci abys byla moje kočička.“ Kotě se mi zakouslo do prstu skrz a představilo se jako Azrael, anděl.
Kocourek se původně nepředstavil jako anděl, ale jako Démon. Pravděpodobně protože to byl snazší symbol než je Anděl Smrti. V té době jsem četl zajímavá díla minulosti a koincidence zapadala.
Tak proběhlo naše seznámení. Z kočičky se stal kocour. Kocour Azrael.

Když se po týdnu z ustrašeného koťátka stal partner, bylo zřejmé, že jde o probuzeného tvora a patříme k sobě. Já jemu a on je tu pro mě. Totiž stejně jako mnozí chovatelé jsem musel připustit určitý vývoj mysli a tak „problém“ s aplikací některých pudů, protože jsou svázány jiným vzorcem. Jednoduché srovnání je přikázání Neužereš z talíře partnera svého… ačkoliv jako Alfa má nárok na první misku a ochutnávku ze všeho co dostává smečka. Ono to má také princip, že jednou mu to vysvětlíte, podruhé už ne tak ochotně, po třetí je tu důrazná intonace a pak už i shození ze stolu a leckdy zřetelné plácnutí. To jsou úkony, které Alfu ponižují před smečkou a tak je raději přestaňte dělat (není to soupeř), ale je pravděpodobnější, že se Alfa přizpůsobí než aby smečka viděla jak mu to nevychází a sám to „svede“ na konvence mysli.

Jeho další cesta byla do garzonky. Nic moc prostor, ale tehdy jsem mu slíbil zahradu, myšky a ptáčky… V té době jsem se intenzivně věnoval masážím a reflexní terapii a můj kocourek mi stále asistoval. Tehdy jsem k některým masážím využíval olivový olej a jednou jsem nezavřel láhev… Po delší době, když jsem potřeboval dalších pár kapek, skloním hlavu a vidím povalenou láhev a v rozlitém oleji si rochní kocour. Úplně slepený, úplně mastný a naprosto blažený… Od té doby bylo potřeba si hlídat i olivy a bylo jedno zda jsou s náplní, jen v nálevu či s peckou. Olivy, olivový olej a Azrael, to byl jeden svět.

Pak jsme se za prací přestěhovali do Prahy a Azíz dostal dva pokoje, balkon a kamarádku Surriel z místního útulku zvířat při léčebně v Bohnicích.
Mojí práci u počítače měl rád a využíval každé volné ruky. Také už tehdy za mě občas bral odpolední u počítače… S Azraelem jsem byl takřka denně a po většinu dne. Věnovali jsme se spolu lidem, terapiím a snění. V takovém prostředí mě měl načteného tak dobře, že mohu mluvit o intuitivní telepatii a určité provázané duchovní rovině. Kočky obecně cítí velice empaticky změny v náboji prostředí a co pak takový kocour, co je člověku Stínem.

 

Na balkónu sice už pozoroval ptáky a rej lidí v ulici, ale slib byl zahrada a lov…

I k tomu došlo, po pár letech jsme koupili dům v malebné vsi Lešany. Dostačující zahradu a nekonečnou záplavu zvuků přírody, směsice hmyzu a slíbených ptáčků. Když došlo na první myšky, bránil úlovek i přede mnou. Dělil se a nosil trofeje až mnohem později a to pak zase takřka denně.

Do nového domu dostali Azrael a Surriel nový přírůstek do smečky. Klenbař, který hodnotil statiku rozsáhlé klenby v domě, vlastně řekl že nás lituje a peníze nechce, tady prý máme kotě a ty klenby musí dolu. Tehdejší koťátko do smečky se jmenuje Harsesis, a podobně se i chová. Přišlo ještě jako slepé s blankytnýma očima.

Od první chvíle tu byl Azrael pánem. Vybojoval celé naše území a mnoho let ho bravurně chránil před vetřelci.

Každé ráno čekal až vstaneme, aby nás úsměvem přivítal a řekl si o konzervovanou myšku k snídani.

 

Teď se příběh o minulosti stal již vyprávěním rodinné legendy O Azraelovi. 5.3. 2018 1:36

 

---

Proč tag Kočičí Thanatologie… především protože je závěr o Smrti, ale také o Životě a o dalším takřka měsíci po plánované smrti Kocoura Azraela.

---

Dál příběh pokračuje o posledních dnech a chvílích kocoura Azraela, o rituálu ke splnění služby Stráže a převzetí úkolů pro osvobození Duše. Zvažte zda je i pro vás lépe si zvolit téma zahrady z menu vlevo…

 

Kocour Azrael, cesta splnění služby Stráže

Je to už delší čas co tělo kocoura Azraela je v zemi a jeho štávy jsou dávno vysáty, přesto pořád mou mysl tíží jeho odchod a aby to nestačilo, pořád mi dochází, co vše pro nás dělal. Než se vrátím k linii příběhu musím odbočit k ochrannému zaklínání (až kletbě) ve vyjádření slovy „na hradby“. Je to obyčejný rituál s povoláním dostupných „sil“ k ochraně určitého perimetru. Kočky jej naplňují zjevně přirozeně a jejich pohled „za hranici“ je k tomu pravděpodobně ztělesňuje.
Teprve až s blížící se smrtí Azraela jsem si uvědomil, že on nikdy neopustil službu stráže perimetru a je nutné zabránit aby v ní zůstal i po zahození těla.

Ač se může tato zkrácená podoba slov zdát absurdní, vzpomeňte co jste kdy slyšeli o egregorech, různých Genius loci, místních přízracích spojených s prokletím, a je mnoho případů, kdy lidská mysl provede krávovinu a jiné lidské Duši je zkomplikovaný hladký odchod z této fyzické sféry. Tento pohled se vztahuje i na svět zvířat a rostlin.

Ačkoliv se lišíme v rychlosti cyklu vědomí, jsme stejní ve chvíli zrození i zániku. A se stejným způsobem je potřeba přistupovat k našim přátelům z obou světů kolem nás…