Produkční skleník

Produkční skleník

Když mi rajčata dosáhla čtyř metrů, říkal jsem si že je čas napsat pár slov o produkčním skleníku a než jsem se k tomu dostal, mají již 450 cm a brzy budou převislá. Tak tedy skoro k pěti metrovému výročí… můj produkční skleník…Myšlenka tohoto skleníčku byla se mnou již při přestěhování se na vesnici. Můj první pokus byl ověřit v té době aktivní uvažování o střešních zahradách a rozvoji střech k užitku obyvatel domu. Ať už pouze zelená relaxační zóna, tak i skleníkové stavby. Chtěl jsem vědět, jaké jsou možnosti určitého omezeného prostoru, jaké spolu sesadit plodiny, jak se starat o zálivku a krmení. Zkusil jsem to s fóliákem na rozměru 3 x 7 metrů a ještě metr a půl navázaný prostor pro nižší plodiny jako je mrkev, ředkvičky…

Perfektní akce, která mi ukázala, že paprik se dají vypěstovat hromady, rajčata lze pěstovat buď na divoko s vlky a nebo bez vlků a hustě na sobě. Jen ten prostor výšky pro růst rostlin je velikým omezením. Pro srovnání jsem příští rok zkusil velice pečlivé odvlčení a vysokou hustotu rostlin s automatickým zaléváním přebytkovým způsobem (pochozí pěstební skalka Nil).

Velmi vysoký výnos byl také daný kombinací rajčatových typovek Toro, Torino a Tipo (vše F1). Jediné co mi nevyhovovalo na tomto způsobu byla nutnost včas omezit výšku vzrůstu aby plody stihly dozrát, ačkoliv sezónní síla rostlin byla teprve v půlce vegetační doby (170 cm).

Další sezóna byla o včasné přípravě sazenic, tak abych v době zmrzlých mužů měl dospělé rostliny, nejlépe obalené květy. Toto se mi na poprvé nepodařilo, přišel chlad a já musel veškeré rostliny nastěhovat do obýváku. Naštěstí v té době rekonstruovaném, jinak by mi to těžko prošlo. Zabral jsem ho celý.
Z této várky jsem musel řezat a řízkoval jsem nové sazenice. Ale to načasování…

Další sezónu poté jsem využil názorů jiných pěstitelů, také názory ohledně fází Měsíce a jejich vliv na vodu, kořeny, semena. A jde o zásadní vlivy, protože doba přípravy sazenic se mi vhodným časováním s Měsícem, teplotou a v dané fotoperiodě zkrátila o 40 dní. Takže jsem mohl sázet semena až v únoru/březnu a sazenice začaly překážet až když venku bylo již přes den teplo a bylo možné začít slunit.

Ke konstrukci skleníku to byl už jen kousek. Teda skleníku, aktuálně jde o hliníkovou konstrukci a komůrkový plast. Takové konstrukce mají omezenou výšku a čím vyšší, tím nestabilnější. Méně odolnější vůči větru, sněhu, … vymýšlet jak udělat stavbu vyšší, například podezděním, a tak zvětšit prostor pro pěstování není jednoduché.
Nejsnazší je se zakopat… Už jsem to o sobě psal, zakopávám se rád 🙂

Jde také o efektivní využití prostoru. Využití nezámrzné hloubky a měl jsem to štěstí, že jsem narazil na hladinu spodní vody v migrační vrstvě. Totiž ať zaleji na dvorku nebo zahradě, při nadbytku závlahy mi stoupne hladina vody ve skleníku. Musel jsem proto změnit některé plány a jít ještě hlouběji.
Celé lůžko skleníku je uloženo až v jílovém podloží a kořeny pěstovaných rostlin jsou hluboko pod úrovní okolí. Při zapuštěném skleníku je důležitá orientace vůči slunci aby docházelo k co nejmenšímu stínění. Stačí vysledovat úhel východu a západu slunce, stín okolních střech a stromů, a zvolit co nejlepší možnost. Tímto malým trikem jsem získal o metr více na výšce.

Kromě této základní konstrukce využívám jílové lůžko jako zásobník vody a nově jsem začal využívat hladinové akvarijní rostliny pro spotřebování co nejvíce dusíkatých látek. Totiž každý rok nad námi v celé oblasti rozvážejí kaly z městské čističky a ty se dostávají do spodní vody. Ta pak při ranní zálivce je cítit stejně a chemicky je ovlivněná až dva měsíce (senzorická změna na pachu a z počátku i viskozitě vody). Rostliny doslova blbnou a mají prudké nové nárůsty. Masa přesličkovité rostliny to krapet řeší a další úpravy dělám ve skladbě krmení v tomto období.

Prostor pro pěstování jsem rozdělil na „L“ prostor zeminy a zbývající prostory skleníku teprve obsadím. Tento podzim zde ubytuji brusinky a na zimu některé citlivější květináčované druhy dřevin na zazimování. Plně zapěstuji tento prostor až některou další sezónu, zatím to „L“ko plně vytěžuje moje pozorování.

 

K vývazu rajčat už nestačí běžné tyčky a použil jsem raději bambus. Ten má výhodu v kolínkovém kmenu a dobře se na něj navazuje. Když ale začátkem června bylo jasné, že dva a půl metru rajčata obsadí záhy, dodělal jsem z lanka a karabin vzdušnou polici na položení rajčat a až ji přerostou, mají možnost ještě metr a půl v převislém růstu.

Mno je srpen a zbývají ještě tři měsíce, naštěstí ale už rostliny zpomalily růst. Možná má vliv i omezení dusíkatých látek a bohaté obsazení prostoru. Mimo přírodní procesy mě zajímá možná efektivita jak toho vypěstovat co nejvíce na malém prostoru. Které rostliny spolu mluví a které jsou v konfliktu kvůli zdrojům.

A tak jsem se z květináčového testování dostal ke skladbě vhodných rajčat, paprik a chilli.
Také jsem vyzkoušel okurku hadovku s výborným výsledkem, ale má jinou periodu náchylnosti k houbovým chorobám a v přímém kontaktu s rajčaty není vhodný soused. Také Rocotu se příliš nelíbí pod pylem z kvítků rajčat a je potřeba malé oddělení prostoru. Na jiných paprikách a chilli konflikty nepozoruji. Mnohé papriky jsou ochotné růst jako podrost i s malým zastíněním z rajčatového baldachýnu.

One thought on “Produkční skleník”

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..