Rychlení v naší jeskyni – výběr plodin

V předešlé části úvodu do tématu přípravy sazenic jsem vám nastínil směr možných úvah pro předpěstování plodin v interiéru, v zimních měsících, na vyhřívané temné chodbě… a v tomto příspěvku vám upřesním možnosti výpomoci technologie, dám vám tip na semena mých ověřených plodin a také vám popíšu práci se zimními mazlíčky v podobě rozrůstající se rodinky mšic, na níž si testuji potřebnou sílu insekticidních postřiků.

Z obrázků v předešlé části je zřejmé, že používám malé sadbovače. To proto, že pikynýrování mi nevyhovuje a pro postup z pořadu Papriky, vysazování, pěstování podle pana Jana Meisla na www.telereceptar.cz nemám potřebný prostor. V něm uvedený postup funguje naprosto jedinečně a pokud rovnou sázíte semínka do větších květináčků, či kelímků, zvažte i tuto variantu a rozhodně si poslechněte vysvětlení od pana Meisla.
Postup jsme s přáteli ověřili a rajčata i papriky mají nepřerušený růst a ihned po přesazení přijímají potravu. Mimo jiné sázíte rozpoznatelně bytelnější stonky. Já se s tím vším však rád babrám a vyhovuje mi mnohodruhovost, která v tomto případě vyžaduje i větší prostory než mám k dispozici.

Toto je důležité rozhodnutí i při vaší přípravě, protože bedýnkový princip přípravy sazenic odpovídá 20W/bedýnka na počátek vegetační doby a 30W/bedýnka na simulaci Dubna, kdy rajčata i papriky mají požadovaný vzrůst a připravuje se násada květů v prvním patře. Zatímco na sadbovače je možné reagovat postupně a i se zpožděním, na bedýnky musíte být nachystáni rovnou. Také na pikynýrování již nestačí 10W, protože rostlinky musí být bytelné a tak změna intenzity osvětlení je nutná hned po narovnání se budoucího kmene, hned v první fázi rozkoukávání se a je lépe svítit dvěma desítkami než jednou dvacítkou. Pro pikynýrování je také výhodou práce s kokosem, který se rozpadá a přesazování usnadňuje.
Sadbovače umožnují velkou variabilitu skládání a třídění podle vzrůstu a nároků. Lze lépe reagovat na různý vzrůst i potřebnou dostupnost při péči. Ba lze mít na jedné části vyšší teplotu než na druhém konci.

Výběr plodin a principy selekce

Nejdříve odběhnu k rajčatům, kde je zásadní rozdíl mezi keříčkovitou a tyčkovou odrůdu. Tyčková roste rychleji vzhůru, potřebuje vyštipovat vlky a celkově je náročnější na manipulaci a světelné podmínky. Keříčkové odrůdy rajčat se bohatě větví a je možné je zastřihávat a tak zhušťovat keř.
Rajčata jsme si setřídili podle velikosti plodů a máme rádi rajče divoké s plody do jednoho centimetru, Bejbino, Vilma, Nostalgie až po TIPO F1 s průměrnou velikostí plodů nad sedm centimentů.
K nim také kultivary jako jsou žluté hruštičkovité, oranžové perly a Šejk na kečupy.
Papriky takto snadné dělení nemají, volil jsem selekci v kategorii „vhodné pro rychlení“ a „vhodné pro polní pěstování“, když je u nějaké odrůdy dokonce informace „vhodné pro kapénkovou závlahu“ je to jasný favorit. Dál už jen záleží na potřebné době mezi zasazením a sklizní. Podle chuti volíme spíše kápiovité s delší dobou vegetační periody, pak subkategorii Hamík, Lungi F1, Jiná kategorie jsou Chilli, u kterých je průběh přípravy sadby mnohem citlivější a probíhá za vyšších teplot.

Směr semen od různých firem
Směr semen od různých firem

Dalšími plodinami vhodnými k rychlení je například Mochyně peruánská, Růžičková kapusta, Okurky nakládačky Elizabeth a Regina, ze salátovek mám jen Hadovku Vista F1 a dál tykvovité plodiny.
Z těchto doplňkových výběrů dbejte na druhotné informace ohledně odolnosti vůči houbovitým chorobám a potřebě ochranných postřiků. Okurky a tykvovité jsou náchylné k listovým chorobám obecně více a následně nakazí mochyni, pak rajčata a nakonec i papriky.

Ochranné postřiky

Mějte na paměti zásadní rozdíl v možnostech koncentrace a frekvence ochranných postřiků ve volné přírodě/ na zahradě, na balkóně, ve skleníku a v interiéru. Pokaždé jde o jinou souhru vnějších vlivů a rozsah působnosti postřiku. Pro tyto potřeby zjištění koncentrací je vhodné si vést podpůrné rostliny jako je například Jahodník obecný (Fragaria vesca), který snadno podléhá listovým plísním a je zároveň vyhledávaný hmyzem, z nichž mnozí jsou nechtění škůdci. Doporučuji dva tři malé květináčky s jahodníčky jako první majáky předzvěstí širšího napadení. Na nich si lze otestovat koncentrace a při použití kontaktních insekticidů vyhubit případné škůdce postupně.
Mnohdy je výhodnější využít kombinaci postřiků než vyšší koncentrace.

Napadený list jahodníku
Napadený list jahodníku,

Pro tyto účely si chovám rodinku mšicí na Rajčence, která svými dužinatými listy poskytuje potřebnou výživu. Mšice se na ní množí velice rychle a já si jen odklepu několik jedinců jako násadu pro další testování. Což dělat nemusíte, ale berte to jako tip pro zimní dlouhé večery.

Mšice na Rajčence
Mšice na Rajčence

Obecně platí, že na plodiny smáčené deštěm je potřeba použít doporučenou koncentraci a periodu v návodech přípravků, skleník je náročnější na plísně, domácnosti na parazity a příprava sazenic je citlivá na všechno, včetně zmíněné koncentrace. 
Na přípravu sadby používám jako první postřik z odstáté vody a 1/4 doporučené dávky proti plísňovým chorobám jako dezinfekci povrchu substrátu a pěstebního prostoru. Kontaktní insekticidy až v případě potřeby a jen v pětinové koncentraci, vždy s přídavkem lignohumátu.
V boji proti škůdcům se dá insekticid i fungicid kombinovat, protože napadené části rostlin snadněji podléhají houbovým chorobám a také mrtvá tělíčka parazitů jsou vydatnou krmí pro plíseň šedou.

Nechtěný návštevník z rodu plžů
Nechtěný návštevník z rodu plžů




2 thoughts on “Rychlení v naší jeskyni – výběr plodin”

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..