Když se díváte do jiných dimenzí, zjistíte, že se už někdo jiný dívá na vás
Jiné dimenze
Archives
Dobrá kuchařka
Tati, já jsem dobrá kuchařka, moje polívka chutná mouchám
Díky osobnímu prostoru dítěte máme možnost pozorovat projevy zvídavého ducha přímo v akci.
Znáte to… začíná to pískovou kávičkou pro tatínka, zdobený dortíček pro maminku a postupně víc chodů a větší a větší porce… mno a polívkou pro mouchy to konče. Aspoň prozatím…
Při koupi domu jsme po předešlém majiteli získali keramický džbán, pohárky a další předměty, které běžně překáží a většina z nás by zvolila vyhození. Kromě vysoké míry odkládání věcí, máme s dcerkou společné i sběratelské vlohy, jestli mi rozumíte 🙂
U nás šlo to nádobí do myčky a uklidit do dílen na několik let až bude plánované dítko ve vhodném věku. U takto získaných věcí nevadí rozbití, poškození … vezmete a zrecyklujete rozbitý džbán jako květináč nebo mini zahrádku a nebo prostě vyhodíte.
Jediná újma je na straně dítěte a jen ta, že je to rozbité a tak o možnost hrátek méně. Netřeba výčitek, nesmyslných tlaků … byly to předměty k vyhození a dítě je jen využilo o krapet déle.
Džbánku se nejdříve rozšířilo využití o běžné možnosti. Poté bylo využití ještě v normálu a pak to jednou přišlo …
Tati, já jsem dobrá kuchařka, moje polívka chutná mouchám…
V džbánku byla opravdu polívka a muší zájem byl zjevný. Že se obsah džbánku mouchám líbil už nějakou dobu, potvrzovaly masy červíkovitých larev.
Pokud vám proběhla hlavou myšlenka s popisem .. Prasárna… děláte na sebe jen dojem a zapomínáte jaké to bylo báječné. Vyčištění by byla chyba, což se potvrdilo hned následující den.
Druhý den poté se sešla dívčí parta. Seděl jsem u notebooku a pracoval. Tedy pozoroval, naslouchal, ale tvářím se u toho tak, aby mi uvěřily, že tam vlastně nejsem a můžou si dělat co chtějí.
Hned u vrat po výměně prvotních pozdravů a objetí slyším: „Já mám červy a svoje mouchy“. Odpověď je hromadné FŮŮŮŮJ!!!! Uchechtnu se a říkám si, tak a nastane úklid a ještě dostane od holek srovnání jaká je to prasárna…ale ještě jsem ani nedomyslel a už byla celá úvaha naprosto marná… stejně tak sborově, po citoslovci odporu, se ozvalo nadšené UKÁÁÁÁŽ!!! …Sakra…
Takže skupina malých holčiček odložila panenky a poníky (my little pony) a jde zkoumat červy a mouchy v lehce zasmrádlé polívce.
Omlouvám se dotčeným rodičům, že neviděli zářivé oči svých dítek a neslyšeli nadšené pištění, když jejich ratolesti větvičkou červy prohrábly a bylo larvy zřetelně vidět. Bylo to Boží věřte mi!
Po několika dnech se už mouchy začaly džbánu vyhýbat a v okolí se plížil až mrtvolný pach. Bylo potřeba zásah, než se ze džbánku stane mimo prostorová evokace. Tak říkám: „Musíme džbán vyčistit, už je to strašnej smrad a je to už nebezpečné“.
Místo očekávané reakce jako ano, uděláme, vyčistíme… se na mě obrátily dvě hluboké studny v bezelstných dětských očích s otázkou: „Tati tohle je smrad“? Nešlo říct najednou nic jiného než Ano. V tu chvíli se oči přede mnou rozzářily ještě víc s uchopením nového pojmu.
Vymýt džbánek do opět využitelné podoby byla maličkost. Zisk těchto zážitkových vědomostí jinak by byl nemožný.
Navíc díky průběhu pokusu v dětském koutku nebyl nepořádek jinde 🙂
Osobní prostor v zahradě II.
Osobní prostor dítěte v zahradě II.
Vytvořením osobního prostoru pro dítě v zahradě získáváte zároveň obrovský prostor pro řešení převážně všude se vyskytujících osobních věcí.
Nevím jak u vás, ale já a dcera jsme výborní odkladači pomůcek, hraček a nářadí. Letos jsem našel v maliníku zarostlou pilku na železo. Na otázku Kde se tam vzala, mohu s jistotou odpovědět nemám ani tucha…
Děti jsou hravé a jejich pozornost přelétavá, tak z tohoto principu to bude u vás podobné, i když jste pořádku milovní.
Všude kolem hračky, panenky, kalíšky na kafíčka, polívčičky a dřívka na míchání. Tohle podporuju, je mi mezi tím vším taky dobře, ale někdy přijde hranice, kdy je nutné zatlačit a prostorovému rozmístění hraček dát zase malý řád.
Je jedno v jakém věku to zkoušíte, vždy přijde vzdor proti principu, který má v sobě slovo úklid. Ve spojeni s direktivním směrováním Ukliď si… je to přímo výzva pro vzdor. Také proto, že vaše představa o tom co má udělat je vše roztřídit, vyházet archivní a poškozené kousky a to nejlépe hned.
Mimo to si uvědomte, že vaše osobní věci dítěti také mnohdy překáží a z jeho pohledu si je neuklízíte také.
Zvažte využití slova PŘESUŇ a neříkejte osobním věcem bordel i když tak působí. Slovy programujete budoucí situace a mnohému se lze vyhnout užitím významu slov.
…přesuň si své hračky do kuchyňky… žádný úklid, žádné hrozby
Když dodržíte osobní prostor dítěte, bude si ho také chránit a cenit. Zjistíte, že v prostoru bude největší koncentrace předmětů osobních potřeb dítěte a okolní zdánlivě chaotické rozmístění v celé zahradě se postupně vytratí. Navíc samo pozná, že nemá prostor na všechno a musí si vybrat co má větší priority.
Zůstane jen … tati, taky by jsi měl přesunout všechno do dílny, říkala máma… 🙂
Zlatohlávek zlatý
Zlatohlávek zlatý (Cetonia aurata)
O čem sní Zlatohlávek na hrubém špalku dřeva?
Tento krásný brouk nepotřebuje péči navíc a stačí mu tlející kusy dřeva.
Larvy zlatohlávka jsou vyhledávanou mlskou našich ježků. Ti si je dokáží vyhrábnout zpod zetlelých kusů dřeva a hravě oddělí kůru za níž jsou larvy skryty.
Trávník pro dítě
Trávník pro dítě
Nechci zde polemizovat, zda je univerzálně vhodná spíše směs do stínu, zátěžová, luční a nebo ta univerzální… Raději nezůstaňte u jednoho výběru a pokud zakládáte trávníky pro dítě, rovnou je zónujte vhodnou směsí.
Na první start je jednoduché koupit velký pytel osiva a rozesít. Následné dosevy už provádějte cíleně jako zátěžové cestičky, loučky určené k povalování se na dece, hřištní směs pro místa k hraní a luční směsi všude okolo.
Když to myslíte vážně, využijte specializované nabídky dostupné na internetu a cíleně nakupte semínka jetelů. Dobře se s jetelem pracuje. Základní rozdělení v barvy „bílá“, s kobercovým nárůstem, a „růžová“, s keříčkovým vzrůstem, umožňuje pracovat jak s kontrastem barev tak i prostorovým projevem svého druhu.
Jetel luční (Trifolium pratense), v barvě růžové, rád vytváří monodruhové ostrůvky a snadno se stane solitérní dominantou vyčnívající přes půl metru nad běžný trávník.
Když jetele ochutnáte, není v nich na chuti nic odpudivého či nepříjemného. Jak jsem viděl spotřebu při hledání toho pravého čtyřlístku, jemná hořkost na jazyku je u dítěte vítaným prožitkem.
List pampelišky (Smetánka lékařská) ostatně chutná úplně stejně jako některé druhy vycepovaných salátů pěstovaných v brzkém jaru.
Vše sami důsledně ochutnejte, jednoznačně nechtěné druhy vykořeňte a trávník v sezóně NEHNOJTE!
Dítě se pak doslova půjde napást, protože ono je to nakonec fakt dobrý. Když upustíte od představy vepřového k tomu 😉
Osobní prostor v zahradě
Osobní prostor dítěte v zahradě
Jakmile budujete zahradu a zahrada se týka i dítěte, myslete na jeho osobní prostor. Kout, který bude jen jeho a pro jeho hry. Tak aby se mělo kam schovat se svými myšlenkami. Mohlo být chvíli samo a vy zároveň víte, že tu chvilku samo přežije i když sklopíte zrak. Bezpečný kout, který vaše dítě využije několik let a bude postupně zarůstat podle jeho potřeb.
U nás to začalo nenápadně, užitným provedením. Zapustil jsem pár špalků, které byly po ruce a z počátku to byl kafe koutek využívaný při rekonstrukci domu.
V dalších sezónách osazen, ponechán zárůstu a vyřazeny rostliny, co by dítko hned na startu ochutnávat nemuselo.
Plán se zadařil a nynější kuchyňka byla od počátku zdrojem průzkumu a zkoumání.
Dnes do prostoru nevstupuji ani na pozvání. Vidím lektvary, nálevy, bylinky a kouzla. To je dětský svět plný fantazie, který funguje a musí být podporován 🙂
Pochozí skalky
Pochozí skalky
Pokud je zahrada určena pro dítě, zvažte pochozí skalku, která je skvělým řešením pro koordinaci pohybů a zvýšení mobility. Pozorovatelně dítě získává jistotu v prostoru a učí se spoléhat na možnosti svého těla.
Dítě, které má podobné výzvy k dispozi již od útlého věku, umí padat a lépe si chránit citlivé části těla. Jeho pády totiž začaly na tom nejnižším schodě a neznamenaly pro něj žádné nebezpečí…
Další dobývaný prostor už byla jen větší výzva a nově získané pohyby.
Pečlivě připravte v okolí huňatý travní porost a nestříhejte na krátko. Spíše se po něm spolu válejte. Vytvoří se měkká vrstva tlumící pád.
Upozorňujte na krásu osazených kytiček, upoutejte pozornost a dítě se s ohledem na vaše ukazování naučí šlapat spíše na kameny. Velmi brzy také objeví mikrozákoutí, které skalka nabízí a ocení každý získaný pohled.
A co vy, myslíte na sebe?
Neomezujte se a nečekejte až půjde dítko spát, postavte si skalku svojí!
Mějte doma chilli žrouta
Mějte doma chilli žrouta
Víte jak málo stačí, aby se dítě cítilo odstrčené?
Uvědomujete si jak silné je skupinové cítění dětí a jak je potřebné neustále vytvářet společné kruhy? Podívejte jak se dá pracovat s chilli…
Pár let pěstuji chilli z oblastí Peru a ač jsou dole na stupnici pálivosti SHU, na dítě je to stále sakra dost. Pěstuji s přebytkem k prodeji a výměně. Jednou při prodeji jedového pytlíku (mix chilli podle výběru na váhu) a diskuzi, co je která paprička zač, jsem úplně náhodou zaznamenal pozorující pohled dítka a pomalu nastupující smutek v očích. Chvíli jsem také pozoroval situaci a uvědomil jsem si, že je náš kruh milovníků chilli uzavřený a tak vzdálený, až se jeví nedostižně a mé dítě pociťuje oddělení od jediné dostupné skupiny kolem.
Hned jsem sedl k počítači a zajistil dvě nepálivé odrůdy, které jsou zajímavé vzhledem i chutí. Převislá Volante® Mild Orange a keříčková Sangria ornamental. Obě rostliny jsou i těžko zaměnitelné s ostatními druhy.
Následující sezónu tak dcerku čekalo obrovské překvapení. Samozřejmě s podaným divadlem až k pobídnutí ochutnej … dítě vám věří a udělá to. To překvapení v očích a znatelné vychutnávání při žvýkání… Udělejte to samé! To chcete vidět!
Od té doby je to taky chilli žrout!
Patří do party a teď už dalším dětem vysvětluje, které papričky pálí, které chilli pěstuje sama a dá se jíst.
Vychovává příkladem další Chilli žrouty v okolí 🙂
I pro děti jde nakonec o první zkušenost a vědomí, že pálivost a bolest přejdou za určítý čas. By řekl dospělý…ale pro dítě je čas abstraktní a pálivost je nekonečně dlouhá. Není za chvíli to přejde. Neexistuje stav potom…v tu chvíli je to jen ta pálivá bolest. Dejte pozor, ať ta bolest není podaná z vašich rukou. Ať je to zkušenost získaná vlastním rozhodnutím ochutnat 🙂
Zapojte děti
Do tvorby prostředí a sklizně zapojte děti již v ranném věku
Jarní příprava semínek v sadbovači je výborná zábava a trénink jemné motoriky u malých dětí. Činnost je to každoroční a vaše dítě bude každým rokem vstřebávat více souvislostí v přirozeném běhu věcí.
Malým dětem je potřeba více ukazovat než vysvětlovat a tak buďte příkladem.
Udělejte spolu jeden sadbovač, na druhý zadejte úkol do každé připravené jamky vhodit jedno semínko (jedno semínko nikoliv semínko) a sami připravujte třetí sadbovač pro další semínka.
Koutkem oka pozorujte, jak po pár přesných umístění semínek vaše dítko získává jistotu a rozšiřuje limity úkolu o hry. Tu semínko s nadhozem, tu hod ještě s jedním v ruce. Pak semínka tudy cestičkou a vynechání těhle. Pak zpět na přeskáčku jako šachový kůň…Tiše pozorujte a budete zírat … 🙂
Na konci sezóny při sběru plodů budete slýchat radostné výkřiky plné hrdého tónu: „To jsme sázeli my s tátou…“
Život s přírodou
Zahrada na divoko
Nejsem zastáncem pečlivě udržovaného trávníku, ba si myslím, že příroda má mít šanci vysvětlit, jak chce v dané lokalitě vypadat.
Zahrada má být prostorem požitku a sklizně, nikoliv přepjatého zápasu s prostředím. Plevelnaté rostliny je potřeba cepovat, ale nikoliv hubit 🙂
Jedině tak můžete na své zahradě pozorovat ježky, ptáky, motýly, včely a čmeláky, sršně, mravence, pavouky a další mnohé živočichy ke zkoumání.
Čím více vzdálíte svou zahradu přirozenému biorytmu, čeká vás opakovaná práce a nebo užití pomocných přípravků. Tak to zkouším více přirozeně s heslem není nutné vyhrát, ale není dobré prohrát. Někdy mám pocit, že už víc vyhrává příroda zpět svůj prostor, ale o to je možné vidět více života…