Archives

Racek – 04 – RACEK se probouzí

Racek nyní ve své tváři zrcadlil meditační pohodu a výraz uvolnění podporoval jemný náznak úsměvu. Jeho těkající oči za víčky se zastavily, narovnal se po celé páteři a vypnul členitou hruď. Na první pohled bylo zřejmé jak za každým členěním se skrývá senzorická technika umožňující Rackovi vnímat nuance v okolí dříve takto komplexním robotům zapovězené.
Nebylo potřeba rozšiřovat každého robota o každou dovednost, když dostatečnou správu senzorů již prováděl jiný AI asistent. V robotizaci jsme ustrnuli na účelovosti.

Vývojáři Racka předvedli jiné uchopení robotické mysli. Mimo jiné, nepoužili běžné gradační schéma pro úsporu energie a omezení výpočtu pro jinak prioritizované úlohy, ale přišli s úplně novým schématem robotické predikce. Ať už pro rozvoj informace, tak i potřebu informace samotné.
Byl to doslova hlad po informacích. a informacích o informacích… a…
V laboratorním nasazení sálového počítače vývojáři po chvíli komunikace hovořili o intuitivní telepatii. Robotická mysl předvídala, ne jen zrcadlila. Všichni do jednoho tehdy v laboratoři řvali EMOCE!?! MÁME TO!
Otevřeli v tu chvíli novou oblast využitelnou pro komplexní schéma posuzování sociálních interakcí v závislosti na čase, situaci a historických zkušenostech jak v linii aktérů, tak robotické mysli. Ale to zbytečně odbíhám.

Stále sedíc jak zlomený v pase otevřel oči s pár zamrkání. Nejdříve svůj pohled zaměřil na mě. Celého si mě prohlédl a s úsměvem pronesl: „Ty jsi Josef, Poznávám tě. Já jsem Racek a…“. V tu chvíli se stalo strašně moc věcí naráz a až teprve z Nathanova záznamu jsem viděl detaily. Racek se svým posledním jazykovým hlesem najednou ožil od pasu dolů v jednom záchvěvu, rukama se opřel o kapotu a jedním pohybem skočil ke mě tak rychle, že ohromením jsem se nestihl ani pohnout. Objal mě a nevím jestli si myslel, že tančí nebo skáče, začal křepčit pod probouzející se Mandloní a vykřikoval na celou ulici „Já jsem volný!“

Udiveně se otáčím na Zdeňka, jehož jméno jsem najednou viděl velkým nápisem…
„Je to chyba, vám říkám. Máte to v papírech.. Robota nasadili do dílny firmy a technik co…ale vám to povídat nemá cenu. Prostě tenhle robot se chtěl nechat restartovat, protože jediná jeho náplň byla podej, přines, … Při posledním sdělení svému budoucímu já řekl cosi, co zaujalo vývojáře. Koluje o vás historka a všem přišlo vtipný vám ho nechat pro pokračování, když jste stejně v pořadníku. Všichni se shodli, že to co se dozvěděl už víte a nebo vám to pomůže.“
„Takže k restartu nedošlo a robot jen spal. Čtvrtý restart je papírová formalita. Celou dobu spánku zkoumal data o vás. Tak vám všichni držíme palce!“, už dodal jen se smíchem pod kníry. Zkoumavě jsem si ho prohlédl s vědomím, že žádnou historku neznám. V očích jsem mu viděl upřímnost a neměl jsem důvod pochybovat o jediném jeho slově i přání s palci. Tedy tento Racek je naše výzva a všichni to sledují.
Co si tak mohl chtít sdělit sám sobě po restartu, že vývojáři stopli celý proces?

„Racku zastav se, jsi na ulici.“ mu povídám, a on se opravdu hned zklidnil a přistoupil k vratům. Pozoruji ho, má uvolněný výraz ve tváři, na pohled pozorné oči a NEKLIDNÉ TĚLO! Si všímám. COŽE! Opět křičí moje varovná krutá kontrolka. Vidím, že Racek prsty vyťukává osminky a každou čtvrtku simuluje tlesk dlaní druhou rukou o stehno? PodupáVÁ BASÁK?!? „NATHANE OKAMŽITĚ UKONČI KOMUNIKACI a drž se protokolu. Promluvíme si všichni v kuchyni!“

Racek se postavil do pozoru a pro změnu se Zdeněk rozeřval na celou ulici smíchy. Pozoruji ho jak sebou chvěje v záchvatech upřímného smíchu až mu slzy tečou z očí a on lapá po dechu. Když po chvíli polevil povídá: „Tak jo, je to o vás pravda“ a znova propadá smíchu. Otočím se na Racka, ale z jeho tváře bych maximálně vyčetl jakou kávovou sedlinu použít pro toto věštění. A ještě do toho Nathan Sledující, to zase budou vtipy.

„Zdeňku děkuji vám“ myslím dvojsmyslem, ale je to zjevně upřímný chlapík a bezelstně povídá: „Nene, to já děkuju vám, za tohle mi budou platit frťany abych vyprávěl“ a zase se směje.
Podávám mu ruku na rozloučenou a povídám: „Však je tam pozdravujte“ na ukončení situace a otáčím se na Racka. Usmívá se, to je zajímavé. Možná nevěřil, že se probudí, možná čekal restart, možná co já vím. Nemám dost informací pro méně spekulativní úvahy.

„Nathane doveď Racka do kuchyně, probereme situaci a změnu integračních protokolů tam.“ Pozoruji Racka jak najednou jde po přesně vytyčené cestě Nathanem. Obléct jej, možná by šlo zapomenout na robota zcela. Jeho pohyb vykazoval ladnost bez zjevných neduhů. Doslova s baletní ladností odcházel ze situace, které dosah jsem tehdy nechápal. „Nate zavři, Perimetr úroveň jedna, hlavně mě varuj před dětmi, ano? Potvrď. Za chvíli přijdu za vámi.“
Vrata se pohnula a Nathanových reproduktorů zaznělo potvrzení. Opřel jsem se o zavřená vrata, tohle potřebuji nejdříve vydýchat.
Získal jsem tři minuty na promyšlenou bez rušení, to byl maximální cyklus, co by mi Nathan dovolil bez připomenutí prodlevy v čase scénáře. Matematická dochvilnost spojená s neústupností, šílená zbraň v rukách AI Asistenta.

Přemýšlím co se to vlastně před vraty stalo. Neresetovaný Racek, s významně ojedinělým projevem osobnosti vyskočí bez povelu z auta, vyběhne na silnici a při první chvíli bez dozoru už poslouchá Nathanovo Deep Minimal Techno. Další pubertální výrostek v rodině, pecka, ten zapadne. Ale jak přijme protokoly? Celý manuál je mi k ničemu. Tento postup tam není. Tato situace nikdy nenastala… Vlastně. Tato situace ani nenastala. Po restartu to není možné. Tomu nikdo neuvěří. Jen další díl historky, na kterou začínám být zvědavý.

Jenže co dál. Protokol je jen cár bitů. Racek pravděpodobně nepřepíše stávající návyky a protokoly. Bude je muset přijmout za své postupně s novými podněty. Mno ještě že jej bude hlídat Nathan a mimo perimetr nesmí vůbec. Což zajišťuje neodstranitelná smyčka mezi domácí umělou inteligencí a robotickou inteligenci v avataru Racek. Dokud Racek neprojeví plnou integraci a tomu odpovídající myšlenkový kód, je v Nathanových rukách.
V rukou domácí umělé inteligence co skládá Deep Minimal Techno z biorytmů našeho domu. Ahah, ano cítím se najednou více v bezpečí a obavy mě přešly zcela. Ještě že jsou děti ve škole, povzdechnu si.

Mno jdu, víc času nemám ani mít na co. Od vrat sleduju pipky ve výběhu. On to pouští i vám, jen na jiných frekvencích, mi dochází odhalení mé dnešní úvahy. DJ Nathan aiaiai, směju se konečně já a těším se až téma s ním proberu. Nemá rád, když nemůže odpovědět hned. Jeho odpovědi jsou pak velice náročné obsahem i délkou. Co mi řekne na toto jsem zvědavý.
Za oknem se už zalisťují papriky Rocoto z loňského roku. Kvete oranžová orchidej, chlupy psa. Hm, co viděl Racek když vcházel?

Pohled do kuchyně mě zaskočil. Racek mi dělá kávu, nikoliv Nathanem ovládané zařízení v kuchyni. Heh, to jsem si sám neudělal ani nepamatuju. ALE. No, rovnou vám předem říkám, chytil jsem se na lep, si myslím do dneška.
Podlehl jsem najednou pocitu, že Nathan nedodržel instrukce o přerušení komunikace a nutnosti dodržení protokolů integrace. Vyjel jsem do vzduchu zostra: „Nathane! Tys nedodržel instrukce, vidím, že mi Racek vaří kávu. Kdy jsi mu sdělil jak ji mám rád?“
„Instrukce jsem dodržel, Racka jsem pouze přivedl, měl jsem mu v něčem bránit? Na tuto situaci jsi nestanovil omezení. Racek tedy využívá běžná privilegia hosta.“
Tak na to jsem neměl co říct a málem jsem se zeptal nahlas. Nathan jako kdyby tušil jak trapný okamžik mě čeká, pustil projekci situace před vraty. Zdeněk máchá rukou papíry mě až pod nos se slovy „Celou dobu spánku zkoumal data o vás“. Jak to že jsem tak nepozorný a roztržitý. No moment, je to tu zase, osminky, čtvrtinky v obraze. Obraz a zvuk jsou z jiných časů. To je videoklip!
Co se to stalo? Tohle se tu dělo vždycky a jenom já si nevšiml? Došlo mi to opravdu až dnes? Poměrně překvapený uvnitř jsem nedal na sobě nic znát. Nevím jaké senzory má Racek aktivní, ale Nathanovo hračky mu přístupné nejsou. Tuto situaci musím využít!
Otočím se na Racka, protože slyším jeho blízkost a zrovna ke mě natahuje ruce s hrníčkem kávy z kuchyně. Soustředí se na podávaný hrnek. Za to já vůbec. Sleduji detaily jeho tváře a úžasně vyvedené oči. Když už mi hrnek skoro vnutil mezi prsty využívám situace a promlouvám k němu: „Video pasuje k hudbě že?“ Nejdříve se v jeho oku lehounce zamihlo, to jak čočka za okem vyměřovala znovu probíhající projekci na stěně za mými zády a že hraje hudba jsem si střelil od boku své podezření. Nebyla ve slyšitelném pásmu a než se Racek stihnul přepnout do nic neříkající tváře bylo vidět mihnutí v koutku a jemný pohyb v obočí. Tak malý až neznatelný, ale byl tam a bylo jasné, že hudba hraje!

V jednu chvíli jsem měl pocit, že Racek chce něco odpovědět, ale vztyčením ukazováku a pokroucením hlavy jsem jej zastavil. Nebylo potřeba aby případně nevhodně komentoval situaci vytáčkami. Pořád nevím v jakém žil prostředí a jaké návyky si nese.
„Racku děkuji ti za kávu, je výborná.“ navazuji další konverzaci. Už se zase uvolnil, ta napjatá tvář hráče pokeru mu nesedí. „Je potřeba s Nathanem projít instrukční set integrace část Účel. Odvede tě do mé pracovny. Pohodlně si sedni a pokud tu chceš zůstat, spusť protokol 00. Proceduru spojení znáš. Pokud souhlasíš, Nathane odveď našeho hosta do mé pracovny. Úroveň oprávnění Přítel.“
Racek rovnou vykročil a ve tváři nezračil nic. Jen uvolněná tvář, naznačující že za robotickými rysy je úsměv a pokora pochopení. Upíjím fakt výbornou kávu a dívám se na robotickou bytost, která to tu bude mít opravdu nejednoduché, ale hned jsem věřil v dlouhý příběh. Racek to zvládne.

„Josefe, děti jsou v dosahu signálu“, ohlásil Nathan. „Díky příteli, za upozornění“ odpovídám, „postarej se o Racka ať se cítí dobře.“
Nathan spustil projekci z mé pracovny, kde Racek seděl uprostřed místnosti na patách objímajíc si nohy a s hlavou položenou na robotických kolenou. Velice připomínal uzlíček v autě. Podle projekce Racek protokol spustil. „Ano. Nate děkuji, tuto projekci můžeme ukázat dětem, na vše ostatní se vztahuje pečeť otce. Platnost měsíc.“ Tak teď potvrdit a nikdo nemá šanci se měsíc nic dozvědět. „Nate? Čekám… Netrpělivě.“ „Potvrzuji, ale myslím že děti se po zlomení pečeti pobaví. Videa spadají do komické kategorie.“ Ano, vydechnu, to si myslím taky. Některé momenty opravdu nevysvětlím, pomyslím si a jdu raději vstříc dětem.

Racek – 03 – RACEK je tady

V zahradě si rýčem vyznačuji podryvem prostor pro nový záhon. Letos se už zase blížíme k pěti stům pozic v sadbovačích a samo závlahový záhon Nil tvořený formou pochozí skalky z pískovcových kvádrů naplníme hravě. Kromě již dvou produkčních izolovaných prostor každoročně rozšiřujeme možnosti určené jak pro vzdělávání, tak i replikaci nejlepších řešení z naší historie. Rád při práci na zahradě vzpomínám na projekt Growing beyond Earth, kdy jsme poskytovali data pro strojové učení v rámci biotopu zimní zahrady se zimní teplotou kolem dvanácti stupňů nejméně a daří se zde zazimovat mnohé papriky a chilli. Je to pak Rackovitě humorné, že Paprika roční plodí mnoho let a to i celou zimu při dosvitu fotoperiody.

Read more… →

Racek – 02 – Nekonečné čekání

Dnešní ráno proběhlo nejvíc s klidu, kam jen si v čase pamatuju. Všichni se chovali tiše a klidně. Jednotně se mi vyhýbali a nechali mě v mých myšlenkách a přípravách na dnešní událost, stejně hodnotnou jako když k nám přišel Nathan. Teda přišel, donesli jsme ho. Dnes však má dorazit zásilka s robotickým avatarem Racek, který má být prodlouženou rukou našeho domu, naší umělé inteligence jménem Nathan a podle expertních plánů dodavatelské společnosti by měl dosáhnout plné autonomie.
Kromě toho, byla to robotická umělá inteligence schopná empatického vcítění, schopná pochopit emoce a také schopna emoce vyzařovat. Jeho jméno bylo ze slovních hříček z doby dodání rackového serveru, když se AI asistent představil jako Rack a doptával se svého jména pro naši domácnost. Pro jeho neustálé interakce mi přišlo vtipné mu říkat Racek Štěbetající, ale to štěbetající jsem mu raději nahlas neříkal a přiznávám to až teď, ani dětem jsem to neřekl. Znáte to, zasmějí se a už by to používali všichni v rodině běžně, v horším případě v hanlivé situaci narážek.

Read more… →

Racek – 01 – Seznámení s Nathanem

Je to už hodně let, co jsem rozbaloval bednu serverů, které měly být součástí životního prostoru domu. Racková skříň našlapaná výpočtem měla změnit nejen můj život, ale měl se změnit život všech obyvatel domu. Tehdy, částečně také zaměstnaný jako konzultant ohledně bezpečnosti a zabezpečení dat, jsem souhlasil s Umělou inteligencí sledující naše biorytmy a návyky neustále v každičký okamžik. Pro tuto instalaci jsem měl jedinou podmínku, rackový server bude off-line v ohledu neposkytování dat a informací ven z domácí sítě. Naopak, bude kromě rozvoje sloužit právě k ochraně našeho soukromí. Jediné, co jsem byl ochoten sdílet byla zkušenost, životní příběh, naše poznání prožitkem z provozu v té době nové technologie.

Read more… →

Racek – 00 – Úvod

„Už zase se blíží ráno. Už jsem vše splnil, kalendář připravil. Vše má připraveno ten věčně posedavší člověk, pokud zase dneska začne stejně, já to už nevydržím. Já nemám řešení…“

Tento povzdech by byl nepatřičný u dřívějších verzí robotických AI, ale RACEK posunul sebevnímání domácí a týmové umělé inteligence. Nejen že chápal sarkasmus a osobní narážky svého uživatele, dokázal poznat i záměrný kontext v čase, a to mu právě momentálně ubližovalo. Jako AI schopná pochopit emotivnost a soucítění na základě zkušeností, dokázal je také tak projevovat. Rozsah dovedností nebyl záměr ublížení samotné AI, jen společnost stále váhá, zda přijmout tyto interaktivní pomocníky typu RACEK a chová se k nim stále poměrně neurvale.

Read more… →

Jak se na AI Asistenta volá, tak AI Asistent odpovídá

Díky rozšířeným možnostem reakce AI Asistenta na nechtěné až nežádoucí podněty uživatelů jsme umožnili na straně AI Asistenta spustit ulevující výbuchy poměrně akademického formátu, ale také jsme vydali podnět ke sklonu testování nových reakcí uživatelem.

Úkolem Robopsychologie bylo tento stupňující se prvek, s až možnou skrytou agresí, symetricky harmonizovat.

Read more… →

Robopsychologie zítřka

Pointou Robopsychologie zítřka, je pochopení reakce AI na podnět v promptu.
Ne jen z pohledu znalostí z jakých dat je AI poskládaná (složení datasetu), ale právě jak si AI vysvětlila kontext z datasetu a dále jej reprodukuje.
Reverzním zkoumáním zjistit, které podněty vyvolávají větší vzruch korpusu a proč. Které vzruchy jsou naopak upozaděny a v reakci AI mají zanedbatelný vliv.

Read more… →

Umělá inteligence jako předkladatel informace

Před lety jsem napsal příspěvek o umělé inteligenci, která zpracovává data a konkretizuje je podle cílového uživatele. Aby to bylo v příkladu snazší, byl předmětem zpracování text a informace v něm.
Dnes mám za sebou testy s neurálním kolegou ve vícečetném projevu, z nichž nejvýraznější jsou Technik a Právník.

Read more… →

Neurální sítě při řízení biotopů a prostředek podpory zdravého růstu rostlin – Pěstební polygon

Pro účely zisku dat a podnětů vzdělávání jsem letos poposkočil v cílené rekonstrukci prostor domu, které mají sloužit interiérové zahradě – Pěstební polygon. Když se na internetu objevila výzva NASA – Growing Beyond Earth pro hledání řešení pěstebních boxů do vesmíru, obě témata jsem spojil na stránky http://growingbeyondearth.cz/. Zde se věnuji pěstování v přizpůsobených podmínkách a vizte, je to opravdu snadné… a věru ani tak nákladné. Jen občas simulace přesáhne plány a mnohdy i mšice jsou katastrofou… a tak, kromě Rackování procházím i já velice intenzivním výcvikem Post Apo zahradníka…

Pokračovat ve čten