Duše dřevin

Jsou chvíle, kdy je zahrada tajuplným místem, kde rostou stromy, keře a květiny mnoha druhů a stává se útočištěm ptáků, chrámem hlubokých myšlenek. Je prostorem k setkávání s něčím hlubším kolem nás, než si dokážeme představit v každodenním ruchu. Duše dřevin je právě tím tajemstvím, které spojuje minulost, přítomnost i budoucnost do jednoho tichého rozhovoru kde stromy vypráví…

Každý strom má svůj příběh. Některé byly svědky generací, jiné slyšely první slova dětí, další poskytovaly stín milencům a mnohá z těchto dětí byla sledována po celý život růstu stromu.
Když se podíváte na kmen starého dubu, může vám jeho textura připomínat mapu cesty, kterou prošel – bouře, sucha, hojnost i klid. Každý letokruh nese otisk dlouhé kapitoly příběhu.

Duše dřevin určitě není jen poetickým výmyslem. Je to způsob, jak nahlédnout na rostliny jako na partnery v naší existenci. Proti mnohým z nich je naše existence přece jen kratší a můžeme se dozvědět něco o dané lokalitě z pohledu zpět do historie jak ji stromy vidí a jak si ji pamatují.

Stromy vnímají okolní svět svými smysly. Reagují na dotek, světlo, dokonce na přítomnost jiných bytostí. Často se říká, že stromy „mluví“ mezi sebou skrze své kořeny a houby v půdě. Tento „lesní internet“ je nádherným příkladem, jak příroda spolupracuje. Toto už víme, ale jsou to myslící bytosti? Určitě tomu ještě nerozumíme.

Ale co duše? Může mít strom něco, co by připomínalo duchovní podstatu? Mnozí by odpověděli, že ano. Stačí si představit pocit, když v hlubokém lese obejmete starý strom a nahlížíte do jeho koruny. To propojení, klid a jakési neviditelné vzájemné teplo. Možná to není duše, jak ji chápeme my, ale je to určitě něco hlubokého, co nás spojuje a jsme toho celku malou součástí..

Zahrada se může stát místem pro dialog s těmito „tichými strážci“. Zkuste se posadit pod strom, naslouchejte šumění listů a vnímejte rytmus jeho života. Vnímejte, jak jeho kořeny objímají zemi, a zkuste si představit, jaké příběhy by mohl vyprávět – příběhy o časech dávno minulých, kdy krajinu ovládala divoká příroda, i o dnešních dnech, kdy trpělivě sleduje naše kroky. Možná vám připomene, že i vy jste součástí většího celku. A možná vám pomůže zklidnit mysl, najít nový úhel pohledu na své starosti a uvědomit si, jak málo stačí k tomu, abychom cítili vděčnost.

Duše dřevin není tedy ani o vědě ani o mystice. Je o popsatelném vztahu. O vědomí, že každý strom, keř či tráva má svou jedinečnost, která obohacuje svět kolem nás. Ať už jste zahradníci, básníci nebo jen milovníci přírody, zkuste na chvíli vnímat dřeviny ne jako zdroj dřeva nebo stínu, ale jako živé bytosti s vlastním příběhem.

V tom tichu mezi větvemi možná najdete odpovědi, které jste ani nehledali. Nebo se možná jen zastavíte a budete cítit, že jste doma.