Můžeme bez umělé inteligence do 3D pohybu dopravy?

Pokud sledujete vývoj aut s autonomním systémem řízení, mohla vás (opět) zaskočit rychlost, s jakou se od prvních pokusů dosáhlo takřka úplné autonomie řízení.
Od prvního učení se s minimální rychlostí, a přesto trhaně, jsme se dostali do stavu plného vytížení vozidla v rukách autonomního strojového systému… a my do stavu uživatele automobilu s minimální kontrolou nad procesy.

Z datového nákladu pro autonomii na silnicích si lze snadno představit, že Prostor znamená exponenciální nárůst dat pro zpracování. Není to „pouze“ přidání výšky, je to Plocha v každé měřitelné výšce. Pojem letová hladina v tomto ohledu není již přesný, protože půjde o mnoho kombinací jednotlivých kombinací dopravy. Tedy jiné parametry a výška pro osobní přepravu, hromadnou přepravu, zásilkové služby… včetně zásadních rozdílů ve velikosti přepravního prostředku a rychlosti.

Aktuálně máme zásadní limity v objemu možné letecké dopravy, rádiového provozu a vše především pro „překontrolovanost“ a nutné lidské vstupy. Stav překontrolovanosti je oprávněný, létání pro nás není přirozené a znamená ovládnutí prostoru technicky. Na techniku je také postupně více a více převáděno řízení a kontrola prostoru… a člověk se stává spíše operátorem, obsluhou (lépe pomocníkem) autonomního systému. Každopádně pohled do jakékoliv řídící věže letového provozu je pro nezasvěceného, slušnou mluvou, totální informační chaos, který „musí“ podléhat nějakým pravidlům…nebo jsou všichni blázni.

Pravda je kousek od obojího. Je rozdíl dívat se na čísla a parametricky je vyhodnotit, a dívat se na čísla a vidět za nimi letový prostor a jeho vývoj v čase. V tomto vojenští letečtí navigátoři jsou, věřím, ještě mnohem dál… Přesto je přehled o letovém prostoru (nikoliv ještě jeho ovládání) náročný a počet potřebných schopných lidí je v číslech na hranici málo.
V tomto pohledu se zdá být jednoznačně nereálné přidat další plnou letovou hladinu pro drony typu jediného dopravce zásilek, natož vrstvu přepravy osob v obecném, nikoliv prominentním, rozsahu.
Musí přijít jiný systém komplexního řízení. Musí přijít rozšíření stávajícího systému nekolizním způsobem tak, aby došlo k uvolnění počítaného prostoru a bylo více času na reakci pomocníků autonomních systémů řízení.

V tomto ohledu jsme rozhodně na dobré cestě. Během pár let se samořiditelné auto dostalo ze zkušebního okruhu do ulic. Ulice byly digitálně zmapovány a výpočetní systém pro autonomní obsluhu se zcentralizoval. Dokonce se dosáhlo i centrálního vzdělávání a sdílení nových dovedností mezi síť autonomně řízených automobilů. Teď prožíváme stav propočtu 2D prostoru pro úplné autonomní systémy řízení a že to jde, potvrzuje stále větší tlak na propočet 3D prostoru a jeho uvolnění běžné přepravě.

Každopádně vlastními lidskými silami do 3D prostoru přepravy vyrazit nemůžeme. Pro kombinaci pozemní a vzdušné přepravy potřebujeme překonat hranici nejen představivosti lidské mysli, ale i hranici možností sebevzdělávacích algoritmů.
Je potřeba jakási hladina dohledu na vývoj jednotlivých typů algoritmu a získávané údaje. Také historie ukazuje, že s velkou pravděpodobností nepůjde o jedno řešení samořiditelnosti, ale o mnoho pohledů na jeden standard a o to komplexnější musí být spojovací vrstva (synchronizace/harmonizace).

Lze aktuálně předpokládat, že tato vrstva komplexního řízení je již připravena a je testována. Dokonce v několika podání představ, jak by měla taková vrstva vypadat.