Ačkoliv je klíčové slovo FORENZNÍ spojené s kriminalistikou, je to tak vysvětleno správně i pro nás zahrádkáře, protože zpětným výzkumem zkoumáme, prověřujeme a odhalujeme kontext působení nežádoucích vlivů v přírodě na kvalitu sklizně a zdraví přírody obecně.

Jedním z mých směrů získávání informací je reverzní zkoumání sesbíraných dat. Nafotím, natočím denně mnoho materiálu, který následně třídím, porovnávám a hledám související kontext. Často se tak dostanu do bezvýchodné situace, kdy v sousedství vymírají rostliny rajčat pod vlivem „nějaké“ choroby, ale než stačíme zareagovat, je půlka vsi napadená a kdo nestříká ochrannými prostředky, má po úrodě. Jenže o aplikaci ochranných prostředků to jen není. Žádný prostředek není multispektrální a je nutná kombinace postřiků. V případě plísně bramborové jde o rozsah tří dnů, v případě plísně černé je to jen den a mnohdy postřik nepomáhá, protože jde o jiný kmen choroby… úplně vypustím, že v dnešní přírodě je 100% pokrytí výtrusy Padlí amerického a Dřevomorky. Nám jde o útočné choroby, které nám neposkytují čas na odhalení, padlí má periodu přes týden a i po dvou týdnech lze rostlinku zachránit.