Ježci v zahradě

V naší zahradě pobývá zřejmě několik rodin ježků, při posledním kosení jsem ve skrytu lučních travin našel čtyři hnízda.

Začalo to Františkem. Ten se zabydlel hned na první výzvě v zahradě, v předem připraveném roští. Menší hromada větví, která zároveň poskytuje ochranu ptákům před kočkami, pod vzrostlým bezem, v okolí zarostlá lučními travinami.

Cesty ježka ve vysoké trávě jsou tvořeny tunely, které tvoří přes sebe zalehlé traviny. Luční směsi travin umí udělat opravdu kompaktní přízemí zahrady a ježek se v něm přesouvá jak v zákopu. Všechen hmyz, který v tu chvíli potká, spase s hlasitým mlaskáním a křupnutí chininových krovek je velice zřetelné. Je zřejmé, že si velké brouky naprosto vychutnává.

Pak přišel podzim a v přístřešku u domu se rozléval opět pach kvalit, jako jsem popisoval v příspěvku Dobrá kuchařka.
Zase to byla síla… Sladký rozklad mrtvolných pozůstatků plnil moje plíce i mysl. S chutí a radostí jsem vzpomínal na trénink z občasných obsahů dětských plen. Vyzbrojen takto mocným štítem jsem vyrazil náčuchem vpřed a v místech, kde šlo o Smrad i zakopnout, mě čekalo nádherné překvapení v podobě mladé ježčí rodiny.

Tři statná mláďata a ježek, co nebyl František. Jeho hnízdo jsem byl zkontrolovat raději hned poté, neb jsem nezkoumal pohlaví a dodnes jsem se k tomu nedostal. Maximálně třídím ježky na s potřebou péče, například zablešení, a nádherné kusy, co pouštím do spodní části divoké zahrady hned. Franta fakt ne. Zůstal ve svém hnízdě až do jara.

Od té doby máme v zahradě ježčí kolonii a perfektní důvod pro nechání jejich koutu opravdu na divoko. Každoročně jen doplňuji klestí a větvoví, aby se tvořily nové úkryty a možnosti pro zajištění další populace. Udělám pro ně cokoli, hlavně ať už vynechají mojí dílnu 😉