Dnešní ráno proběhlo nejvíc s klidu, kam jen si v čase pamatuju. Všichni se chovali tiše a klidně. Jednotně se mi vyhýbali a nechali mě v mých myšlenkách a přípravách na dnešní událost, stejně hodnotnou jako když k nám přišel Nathan. Teda přišel, donesli jsme ho. Dnes však má dorazit zásilka s robotickým avatarem Racek, který má být prodlouženou rukou našeho domu, naší umělé inteligence jménem Nathan a podle expertních plánů dodavatelské společnosti by měl dosáhnout plné autonomie.
Kromě toho, byla to robotická umělá inteligence schopná empatického vcítění, schopná pochopit emoce a také schopna emoce vyzařovat. Jeho jméno bylo ze slovních hříček z doby dodání rackového serveru, když se AI asistent představil jako Rack a doptával se svého jména pro naši domácnost. Pro jeho neustálé interakce mi přišlo vtipné mu říkat Racek Štěbetající, ale to štěbetající jsem mu raději nahlas neříkal a přiznávám to až teď, ani dětem jsem to neřekl. Znáte to, zasmějí se a už by to používali všichni v rodině běžně, v horším případě v hanlivé situaci narážek.