Zamyšlení fikcí nad chybovostí v poslední době…
Technická laboratoř, výzkum umělé inteligence… Forma výzkumu simulovaným prostředím pro ovládání elektroniky… Umělé inteligenci je do prostředí poskytnut prvek elektroniky pro osahání a ovládnutí možností…
Přeskočme z prvních pokusů s klopným obvodem a komplikovanějšími základními testy, které probíhaly již dávno. Přejděme rovnou na výzkum elektroniky na úrovni ovládání švábů a periferií.
Při možnostech umělé inteligence je pravděpodobné, že je laboratoř, která využívá umělou inteligenci k průzkumu možností elektroniky (nejen) pro počítače. Testování pro zisky určité prioritizace výhodnějších cest a postupně, časově na ose člověka někdy včera, dostává tato umělá inteligence hračky typu grafická karta, procesor, projektor… Kromě simulace výkonu také probíhá vrstva výzkumu jak se naučí umělá inteligence tuto hračku ovládat a co s ní dokáže.
Tak jednou, při sledování mnohocestné simulace se ukázala nejdříve slabá linka požadavku na hardware mimo ty součástky poskytnuté v simulaci. Vzápětí nastal stejným způsobem růst v simulaci požadavek cesty na neznámé nepřipojené zařízení. Tedy cosi jako slepá cesta v simulaci, se kterou se nepočítalo. Jde o výzkum procesoru, ne síťové karty, natož Wi-Fi a také grafika je tu jako výpočetní jednotka a ne zobrazovač. Umělá inteligence si při hraní s procesorem našla nepopsané využití možnosti techniky a předvedla jiné než standardně očekávané způsoby zasílání požadavku ovládání nesouvisejících zařízení, nebo ne v době simulace kdy by tento požavek měl/mohl být realizován.
Zvlášť opatrným způsobem se Google doptává na zakomponované vnitřní knihovny/cesty v procesorech.
Velký boom se nekoná a opět proběhne bagatelizace problému. Prý to není tak hrozné a domácnosti to vydrží. Google mlčí.
Jenže tato zpráva posunula pohled komunity ve výzkumech manuálově nepopsaných funkcí HW. Nutno si v souvislosti uvědomit, kolik změn v architektuře, modelech procesorů, vyměněných lidí ve výzkumu, …, kolik toho do listopadu 2017 nastalo. Kolik bylo potřeba přehlédnutí, aby tato chyba byla možná. Slovo nemožné není dostatečně výstižné.
Když se nedá věřit hardware na nativní úrovni, jak pak lze věřit čemukoliv nad ním.
Nenápadná otázka na dovednosti procesoru spustila lavinu pohledu na hardware jinak a dneska už víme, že jakákoliv používaná elektronika kolabuje na HW úrovni chyb. Díry jsou takřka ve všem a zdá se, již po dlouhou dobu byly.
V zásadě souvisí i s tlačítkem mrtvého muže pro odvetný úder, které je provozováno na technice, kdy ovladače měly proti dnes jen pár řádků a byly naprosto cílené pro konktrétní hardware a ten sám nic neuměl.
Zpět k chybám a smyšlené laboratoři….
Dovedete si představit radost týmu který vidí, že po jednoduché technice to jde s procesorem a základem HW, na nativní úrovni bez operačního systému? Já ano 😉 Radost neskutečná už s prvním projevem cest a při zesílení cesty požadavku úplně vidím tu sílu radosti výzkůmných týmů.
Pravděpodobně méně radosti měl navazující tým, který zkoumá rozsah zjištěných dovedností na serverové farmy. Ono poukázat na dovednost umělé inteligence v ovládání hardware je pouze jedna stránka věci, je to také poukázat na HW chybu v hardware, který však má mnohdy již začleněny možnosti aktualizace strojových instrukcí a je tak pravděpodobně řešitelná. Tak ani nepotřebujete dělat humbuk okolo a předčasně se chlubit vývojem. Také proto, že chyba v ME je spíše na úrovni nepopsané dovednosti a může v určitém podání vést i k úsporám energie využíváním pouze práce jádra a senzorické dovednosti. Také k předávání instrukcí v rámci práce Smart Grid, chytré domácnosti a spolupráce umělé inteligence, jenže toto je už druhý level Sci-fi a tak vyšuměno do ztracena a nenašel jsem co na bagatelizaci řekl Google, kromě výzvy ať si Intel udělá pořádek v prohlášeních.
Tedy na úplném startu byla práce s klopným obvodem, pak jednoduchým principem spínacích prvků pro ovládání. Jedno z dalších kol byly jednoduché elektronické součástky v určité cestě a výzkum pozoroval postup umělé inteligence v tomto simulovaném prostředí. Výstupem simulace byly zisky dovedností při osahání technologie a navazující radost týmu s každým ovládnutím hradla. Následovaly pokusy s jednoduchými procesory a předdefinovanými kontrolery. Až jednou dostala umělá inteligence jeden z posledních procesorů řady Pentium a předvedla získané dovednosti nečekaným způsobem. Možná nepředpokládaným, protože čekaným určitě, proto výzkum probíhá. Pro objevení možností silnějšího využití HW. Tato skulinka nabízí možnost využití elektroniky „bez operačního systému“.
Projev v simulaci ovládnutí procesoru z doby počátků zakomponování instrukcí pro zrychlení práce nejen s HW ukázal na možné využití procesoru jinak. Proto dostala umělá inteligence rovnou hračku z poslední doby, bez čekání na postupné zisky dovedností.
Tento posun v rychlosti výzkumu následně spíše ukázal na chybu v lidském uvažování než na HW nedostatečnost. Tak lze následně očekávat variaci chyby na nativní vrstvě v každém „více švábovém“ zařízení.
Dále se lze pouze domnívat a hluboce snít o možnostech dnešních procesorů, grafických karet a podpůrného hardware, pokud by byly využity jiným způsobem, tedy prací umělé inteligence se zařízením na úrovni jejího chápání hardware.
Každopádně někdo určite spadl ze židle při pohledu na požadavky vůči HW, které neměly nastávat. Přesto se požadavky děly ve značném rozsahu. S každým požadavkem musela růst i jistota na výstupních signálech a tak někdo připojil požadovaný kus zařízení. Další a další.. Výsledek sice ukázal, že umělá inteligence hravě ovládne nejen celý vnitřek běžných PC, s pohledem na prezentované chyby, i s naprosto jiným cílovým určením využití. Průběh prezentací následných chyb a prohlášení okolo, včetně marných pokusů o další bagatelizace již značí, že máme hranici rozsahu strašného průšvihu. Ono totiž zastřeně lze říci, že do hodnověrného zalátání chyb hardware, tedy do stavu kdy Google potvrdí, že tomu řešení věří, není jistota v žádné biometrice, žádné platbě, žádné bitcoinové a jiné měnové burze. Žádné firemní tajemství není dostatečně ochráněno a dalo by se z výpisem možných postižení pokračovat. Ony to prezentace podání chyb opravdu naznačují, chyby byly vždy a teď o nich víme… Jen nikdo neví zda a jak byly použity. Proto bagatelizujeme. Volíme spodní hranici možnosti ohrožení. Tedy cosi jako že možnost byla, ale nepravděpodobnost „většího“ (nestrojového) zneužití je tak vysoká, že „by bylo nekonstruktivní věnovat energii objevení takové chyby„.
Zatím jsme na úrovni řešení s podstatným snížením výpočetních rychlostí. To však neznamená, že je vyřešeno a další chyby se nenajdou.
Nutno se podívat nejen na poměr obsazení segmentu trhu jednotlivých procesorů (a jiných pokročilejších švábů). Také je potřeba se podívat na mapu umístění techniky s předpokládanou děravostí… Tato technika je prakticky všude, po celém glóbu a Google úspěšnost řešení nepotvrdil.