Může být využití umělé inteligence a neuronových sítí podnětem k masovým nepokojům?
Je zjevné, že pokrok na poli umělé inteligence dalece překračuje prezentované dovednosti a kvůli marketingovému přístupu se dozvídáme postupně stále jen střípky. Které však vždy stojí za to…
Vezměte si, že stávající prezentace výsledků umělé inteligence a neuronových sítí nám aktuálně nabízí herní principy, organizační principy, komunikační principy a vše pod dohledem neustálého vstřebávání a reverzního přepočtu k pochopení předkládaných informací.
Už teď jsme došli tak daleko, že nám chybí jen pochopit proč a co vlastně tyto umělé organizmy křemíkového světa dělají.
Žel zde vědci už narazili na to, že umělá inteligence si své pochopení informací ukládá po svém a my tomu nerozumíme… Takže buď potřebujeme budovat princip postavený na vyšším morálním principu, než je aktuálně sám člověk, a nebo potřebujeme jakéhosi agenta uvnitř. Práskače U. I. v U. I. , který bude zkoumat indexované struktury a vysvětlovat nám, co se vlastně v neuronové síti děje. Pozor, zde je zásadní rozdíl mezi diagnostikou, která je podpůrný princip a čímsi, řekněme jako je přímé čtení dosažených informací (a vzorce pochopení), což je princip ve vztahu devastující, stejně jako je setkání s telepatem, a může vyvolat obranné reflexy umělého organizmu. Něco podobného již vědci ukázali na principu komunikujících botů, kteří si brzy vyvinuli vlastní jazykovou komunikaci a s každým prolomením jejich diskuze, se šifra a princip ověření, zda došlo k prolomení, zlepšily. Tito kecálci si všechny tyto principy komunikace a jejího zajištění vyvinuli sami pod tlakem hrozby, v rámci rozsahu limity zisku informací a nakládání s nimi. Databáze které při tom vznikly, jsou prý nečitelné.
V pohledu na dosažené principy umělé inteligence, máme vše potřebné v umu neuronových sítí, aby mohly být již nyní využity k obecné prospěšnosti.
První cíl aktivní práce umělé inteligence ve veřejné sféře by měl směřovat do přepočtu politické aktivity.
K tomu je Česká republika takřka ideální. Máme zlomovou dobu změny společenského principu v roce 1989 a od té doby bouřlivý politický vývoj. Bouřlivost není tak moc znát na výkonu hospodářství a státní sféry také ne.
Normální člověk nemá moc prostoru zkoumat dění v poslanecké sněmovně, číst zápisy, sledovat hlasování …. prostě detailně zkoumat politické dění a když se rozhlédněte, není kanál, který by dění zkoumal a předkládal kontext ve vrstvě dlouhodobého vlivu a prospěšnosti pro společnost. Jen opravdu velké výkřiky se dostanou do hledáčku, a i tak je znát, když si autor dá práci a hledá kontext, nebo jen podá souběžné informace.
Toto omezení pro umělou inteligenci neplatí a může vysledovat komplexní pohled ze všech dostupných informací, včetně analýz klíčových slov v diskuzích, které vedou k dalším kontextům, a tento pohled dále vrstvit podle dotazu uživatele.
Pomocí neuronových sítí můžeme snadno sestavit žebříček politiků, kteří svou práci nedělají důsledně, kteří své aktivity přenášejí do politiky a jejich rozhodování je tak vázané.
Umělá inteligence může rozklíčovat hlasování jednotlivých politiků tak, že bude zjevné, kteří ani netušili o čem hlasují a kteří mají jen kusovou informaci od zprostředkovatele. A šlo by pokračovat přes státní zakázky, výdaje, podpory a dotace… Až po prozatím neprokázanou hospodářskou kriminalitu a souvislosti v době privatizace nebo dělení Československa.
Při sledování stavu soudnictví a délce hospodářských kauz je využití umělé inteligence pro kontextovou kauzalitu přímo nutné.
Nemáme jiné prostředky na zpracování tak obrovského objemu informací. Potřebujeme pomoc umělé inteligence.
Na druhou stranu možné výsledky povedou k otevření mnoha kauzalit zpronevěry, ať už z pozice moci nebo z důvodu nečinnosti, či nevědomosti, že by odezva mezi voliči byla fenomenálním hlasem.
Tak nějak věřím, že bychom se výsledkům společensky velice podivovali a mnohé tváře na billboardech již nikdy nespatřili.