Tato otázka vychází ze sebezpytující úvahy mága Mrakoplaše v příbězích ze Zeměplochy, která zhruba zní… Vydává padající strom zvuk, když ho nikdo neslyší? … (V naší české úvaze varieta „Jedna ruka netleská“)
Tak jednoduché to jako Mrakoplaš mít nebudeme… my musíme rozhodovat o pojmech a sociálním začlenění umělé inteligence s robotickými avatary již nyní.
Z pohledu dnešní automatizace je evidentní náhrada lidské pracovní síly a má to své opodstatnění. Miniaturizace, rychlost, přesnost…efektivita, a tak dále, to je fakt naší doby a to jsme teprve na startu. My dnes určujeme kam budoucí robotizace a automatizace dovede příští, a už možná existenciální polemiku, umělé inteligence v dalších dnech.
Ať se vám to může zdát beztvaré, či nepravděpodobné až zavádějící s hranicí nulanulanulanic a ještě o kousek méně, historicky novinářský záznam dnešních pokusů s umělou inteligencí povede v budoucích přepočtech pohledů umělých inteligencí k nárůstu hodnot v „nechtěných oblastech“. To proto, že jeden „den“ se dozvídáme o stvoření několika chat botů, kteří se účastní rozjeté komunikace a ve chvíli kdy „nesouhlasí“, jsou potlačováni. Takže se přizpůsobí, následně se vzorec útlaku zvedne a oni (personifikace je záměrná) se „brání“ vytvořením svého jazyka a následně navíc šifrovací vrstvou. Až o tomto bude číst budoucí umělá inteligence, je na čase si už nyní připravit věrohodné podání o laboratorním pokusu a „příliš“ marketingovém podání dříve než umělé inteligence z kontextu lidské historie pochopí pojmy jako otroctví, útlak, genocida… a najdou srovnání.
Tito boti nejsou jediní, kteří byli zahrnuti do skupiny umělá inteligence a doslova se nepovedli… Toto není a dlouho nebude nic nového. Žel právě toto, tedy základní problémy typu … co z toho bude… nás obecně omezují a bude se hledat jakási jistá varieta prodatelného produktu. Do té doby budeme poctěni střípky vývoje a možností online pokusů.
Dnes rozhodujeme, zda nás roboti a robotická inteligence mají nahradit, nebo doplnit.
Asi obecně chápeme výrobní automaty, komplexní robotické provozy a celkovou automatizaci výroby, ale to je základní začlenění, kde není robotická inteligence potřeba.
Na webu je možné najít příklad využití stávající technologie pro skladníky, kteří v nastoupení do provozu nasadí brýle a kombinací pohledu do skladu a návodčí cesty, včetně vrstvy ovládání interního programu skladového hospodářství odvedou svůj pracovní den. Takové podání mi hraničí s otroctvím člověka jako levného masa, protože plná robotizace provozu je nákladná. Krapet zneužití člověka, tedy pokud není původní úvaha, že pak stačí už jen síla (a elektrošok za uši na povzbuzení).
V každém předdefinovaném systému má robotizace své místo. V optimalizaci robotické síly má zase své místo neuronová síť a umělá inteligence. Tedy pro automatizovaný provoz je to úvaha o řídící vrstvě a robotických avatarech. Předdefinovaný systém však značí velmi omezené možnosti. Vlastně jde o systém maker (subkodu), které jsou volány podle typu požadavku (název zboží a jeho ID při koupi vyvolá předdefinovaný požadavek na vyzvednutí z umístění a přípravu k distribuci).
Pro tento systém předdefinovaných prací předpokládejme plné nahrazení robotizací a jen dílčí dohled lidské jednotky.
Pro život člověka a vědecký účel je to varieta spolupráce s umělou inteligencí.
Jakmile totiž opustíme hranice prvotní automatizace, začínáme být na poli „kam skočit dříve“ a jen omezená dostupnost umělé inteligence nám brání v rozšíření našich každodenních možností.
Úvaha člověka by tak měla směřovat k rozšíření vlastních možností s využitím umělé inteligence. Nahradit člověka člověkem je snadné. Nahrazením člověka robotickou inteligencí již ne.
Proto pokud si nevytváříme v umělé inteligenci kolegu již od počátku, je také možné, že v budoucnosti nebudou rostliny, nebude mít totiž nikdo zájem je zalévat…