Rychlení v naší jeskyni

Letos je to páté výročí koordinované spolupráce s dcerkou na každoroční přípravě sadby plodin. Tedy dcera tvrdí, že je to šest, jenže my jí nepočítáme rok přípravy řádků úžerem zeminy a tak první rok máme jako nultý ročník přípravky vzdělání v přírodě.
Takřka od vždy si chystáme sadbu sami a vyzkoušeli jsme mnoho pokusů a taky omylů. Některé zde vyjádřené postoje berte jako informativní pro polemiku a vždy si postupy přizpůsobte vašim možnostem.

Důležitější než sadba sama je důsledné porovnání vašich možností vytvořit požadovaný biotop a potřeby zvolených plodin pro rychlení. Vždy mějte na paměti heslo:

Vše je snazší rozpěstovat než dopěstovat

Je mnohem snazší pracovat s malými výpěstky a organizovat jejich vzrůstající potřeby až do chvíle vysazení do zahrady, než ze zahrady přinést plodinu do zázemí a nechat ji dokončit cyklus života.

Toto je první a zásadní pravidlo, protože lze snáze dosáhnout v lednu dubnové podmínky pro sadbu a mít tak čtyři měsíce vegetačního období pro papriky navíc, než odnést papriku plnou plodů do interiéru.

Druhé pravidlo, které už vymezuje okruh vhodných plodin pro rychlení jsou možné podmínky pro pěstování.

Kolik biotopů máš, tolikrát ti roste práce. Celé násobit 1,2 jako bonus…

Základem je vždy rozdělení do skupin podle potřebné vegetační doby.

Když si sjednotíte sadbu podle potřeby vegetační periody, můžete začít opravdu v malém a postupně řešit výzvy s nárůstem potřeb i spotřeby. Zásadně jiné potřeby má předpěstovávaný ledový salát, kedlubny, rajče i papriky.

Salát pro svůj start potřebuje nízkou teplotu jinak je vytáhlý, přímé světlo jinak se za ním táhne a nesnáší suchý vzduch. Je tak vyloučen z pokusů za oknem dříve než těsně před plánem výsadby.

Kedlubny, hlavně ty celoroční nebo s velmi dlouhou dobou růstu jako je Gigant, je možné snadno rychlit, ale jakmile se objeví druhé lístky, nezáleží jaký je měsíc, vždy si je najde nějaká muška a boj s parazity začíná mnohem dříve. Také nemají rády rychlení na suchém parapetu a čím vyšší teplota tím vyšší nároky na dobu a intenzitu světla.

Rajčata jsou darem přírody a snesou i kruté zacházení s živořením při nízkém svitu slunce. Při nedostatečné intenzitě světla jsou vytáhlé, ale to jim nebere chuti na životě ani na vitalitě s nasazováním plodů. Rajčata lze rychlit snadno a výštipky nechat zakořenit pro sekundární výsadbu.

Papriky jsou ve svých nárocích na vegetační fázi jednou z větších výzev pro běžné zahradní pěstování a vyplatí se je rychlit vždy.
Vyšší ligou paprik jsou některé odrůdy chilli, které bez rychlení v našich podmínkách bez skleníku na otevřené zahradě ani nedopěstujete. Potřebnou dobu tak lze nahnat pouze  předpěstováním nebo koupí vzrostlých sazenic.

 

Typově si tak zvolte náročnost od té největší výzvy.

Při správném, či vhodném, uspořádání sadby pak později přidáváte další plodiny pro využití prostoru a využití vzrůstajích nároků. Například kedlubny lze přidat jako podrost při prvním přesazování paprik.

Dalším krokem je zvážení možností a případná pomoc technologie…

Kutil to má snazší, ale strastiplnější

Český kutil je přímo pojem a dnes už naštěstí zmizela čmouha na našem kabátu z období výroby domácích sekaček z bubných praček. Vlastně dnes už není potřeba být ani kutil 😉

Díky dnešnímu rozšíření LED technologie je zase vše o krok snazší. Lze možné zvolit jak interiérově vhodný vzhled, tak i spartánské řešení. Kompromisem kutila může být běžný LED reflektor, dobře funguje také LED osvětlení pro akvária.
Protože jde o předpěstování, jsou světelné nároky všech plodin mnohem nižší. Vyjímkou jsou luštěniny s vysokými nároky na vše. Naštěstí ty rychlit nemusíme. Když však zvládnete luštěniny, zvládnete i vyšší dřeviny jako jsou Muchovník, Kiwi, ze stromů Břízy i Borovice, velkou výzvou je pak i Pavlovnie Plsťnatá, která je navíc ještě fotosenzitivní a začne klíčit až od určité úrovně kombinace podmínek vláhy, teploty, fotoperiody a intenzity včetně barevnosti. No a toto je už hranice, kdy si můžete dovolit kdykoliv rozpěstovat i náročné plodiny odkudkoliv z naší planety a dohnat tak podmínky krátkého léta u nás.

Důležité kritérium dřevin je potrava a s tím související využitý substrát.

Více Ducha a méně hmoty na začátek

Ačkoliv si na balíčku semínek přečtete údaj typu: „Rostlina náročná na výživu“; „Rostlina náročná na zálivku“; … a podobně, je to vždy údaj pro vzrostlou rostlinu a přežrání mladé rostlinky vede k úhynu. Také pozor na substráty typu obsahuje xx měsíců výživy – je to velice individuální a píchnout semínko se zalitím do krmné směsi nevede ke kýženým výsledkům. Naopak, pro rannou fázi vyvoje rostlinky se řiďte pravidly pro pěstování bylinek. Čím méně stravy, tím více Ducha.

Každá rostlinka je vyvíjející se a musí projít několik fází vývoje. Semínko toho potřebuje nejméně, když se rostlinka ukáže a rozkoukává se, začínají se potřeby intenzity a doby světla lišit, ale na krmení zůstávají nároky stejné. Platí střídmost a pečlivost.
Teprve až s nárůstem do podoby prvního přesazení je vhodné zasazení do výživnějších substrátů. První přežrání vede k jistotě úhynu.

Pro start používám kokosové substráty, které jsou dostupné v lisované formě a stačí je zalít vodou. Tento substrát v sobě nemá žádnou výživu a lze tak snadno pohlídat první výkrm rostlinek. Udrží velké množství vody a nemění své chemické složení. Také usnadňuje případnou rostlinolékařskou péči. V porovnání s Jify je o řády levnější. Byť je s kokosem více hraní, je kokosová drť základní pomůcka pro rozpěstovávání a mixování substrátů.

Tip pro začátek, zalejte si kokos spíše teplou vodou a semínka sázejte do substrátu pokojové teploty. První zálivku můžete podpořit lignohumátem a je lépe pokud použijete vodu kohoutkovou. Teprve až když je znatelný nárůst a rostlinka vyvíjí kořenový bal, využijte například vodu z akvária nebo dlouhodobě odstátou vodu (odstátý bojlerák). Až s nárůstem lístků a plněním růstové růžice přidejte velice omezené množství krmiva… Dále dávkujte podle potřeb, ale pozor na zamokření substrátu. Rostlinky nesmí stát ve vodě a tak je vhodná kombinace zálivky odstátou vodou a postřik výživy s kombinací ochranných přípravků.  

Ve chvíli kdy se rostlinka doslova rozkoukává, zaznamenává okolní teplotu a ta čím je vyšší, tím je nutná vyšší intenzita světla a delší světelná perioda. V tom se shodují papriky i rajčata, jen rajčata jsou mnohem rychlejší v nárůstu. Když budete chtít rychlit takové plodiny v pokojové teplotě, na start vám stačí nízké osvětlení na úrovni 10W (pokrytí cca 0,5 m2 v nízké výšce) a semena vyklíčí. Poté je však již potřeba zesílit na 20W a začíná ta správná kolize potřeb. Některá semena vyklíčí dříve, rostlinky povyrostou rychleji a začnou si stínit… a …
Pro příklad na Aji Charapito jsem používal poličku cca 30cm šířky a délkou běžného zářivkového svítidla. Na klíčení stačí 1 trubice a po rozkoukávání a prvním růstu v růžici bylo potřeba už dvou trubic. Cca do 3 týdnů je to 80W při zářivkovém osvětlení. Vhodnost použití zářivek je také pro jejich plošnou intenzitu a široké spektrum. LED svítidla v součtu 80W, pokryjí až 3x tolik prostoru. Další výhodou LED je síla světelného toku, ale nevýhodou poměrně omezená nabídka barevné škály. To však pro rozpěstovávání plodin není překážkou.