Kde se šíří Akát Trnovník, tam nastupuje Temnota a Smrt. Ve jménu Samaela tato dřevina páchá těžko napravitelné změny v krajině. Svou přítomností způsobuje vymírání ostatních dřevin a ovlivňuje chemické složení půdy. Svou invazivitu dává najevo i mnohočetnými oddenky a přeseknutý kořen mohutně obroste na obou řezech. Přesto je to krásný strom, který v solitérním provedení poutá obdivnou pozornost…
Občas se dějí věci nečekané a člověk se stává součástí vzorce světa v rolích nepředstavitelných…
S hmyzem mám zatím pozitivní zkušenosti ať jde o sršně, čmeláky či včelky. Vlastně s vosami také, kdykoliv to šlo ďobla mě. Ne že by to nějak vadilo, ale opakované užití žihadla důvěrnosti vztahu nepřidá.
Tentokrát to však celé bylo jiné. Z dálky byla slyšet v trávě včelička…
O tomto čarovném hmyzu jsem již psal v příspěvku Sršeň obecná a kdo jste četl, možná vás zarazilo, že informace jsou krapet jiné než běžně slýcháte. Sršeň obecná je natolik si vědomá své hmyzí dominance, že lze o ní hovořit v tónu dobrých sousedských vztahů….
V jedné z úvah se zamýšlím nad možnostmi pozivní manipulace, také s možnostmi manipulace ku prospěchu s pomocí techniky, či investice do technologie, která denně vyrábí, a dnes je to zamyšlení o využití koňských exkrementů z každodenní příležitosti s výsledkem nečekaných hodnot.
Expresivním vyjádřením by šlo také říct… „Na začátku bylo hovno … vlastně ne, na začátku byla touha udělat radost, a naskytlo se hovno… a díky hovnům je to jedna velká zahrada osázená stromy ročně… “ … ale to někdo přijde s tím, že koňské zlato má úplně jiný název…
Máme chov slepic (Pipkov) v hospodářské budově a tak neustále někde rozsypanou pšenici. Také dva Ořešáky Královské a Lísky Turecké a Lísky obecné a … spoustu dalších lákadel pro hlodavce, kteří u nás hledají zimní azyl a neustále něco k snědku. Stejně jako náš dům je hospodářská budova z masivních pískovcových zdí. Ideální pro vytváření průchodů a cestiček skrz naskrz.
Pěstuji ze semínek medonosné Pavlovnie Plstnaté, tedy ne extrémně rychle rostoucí selekce, ale starou dobrou botanickou kulturu Paulownia Tomentosa, která také roste dosti rychle, o té však více až jindy. Každopadně jde o strom, který svou rychlostí růstu a velikostí listů, překonává většinu dřevin a ani rychle rostoucí Japonský topol (kříženec rodů Populus) nevyniká takovou vitalitou a chutí žít jako Paulownia.
Listy Paulownie jsou dužnaté a plné vody, jsou proto vyhledávané různými okusovači a přizpůsobovači prostředí z hmyzí říše. Zatímco okusovače najdete podle výkusu v listech, najít přizpůsobovače chvíli trvá. Jde o hmyzáky, kteří ovlivňují vývoj rostliny, a ta jim v reakci na podnět vytváří domečky v záhybech, zbytněních, a zkroucených listech.
Tito zástupci hmyzí říše zakusují konkrétní výživové žilkoví, aby se list ohl, až zkroutil, žádoucím směrem. Na první pohled však list nepoškodí. První vliv přizpůsobovače je vidět až rostilina zareaguje. Nebo je vidět takový škůdce dříve než jeho projev na rostlině…
Zatímco některé milimetrové hajzlíky je nutné hledat, nebo je očekávat podle projevu na rostlině, tuto housenku nešlo přehlédnout.
Taková příležitost ke zkoumání se jen tak nevynechává a kolem housenky se místo zámotku začal snovat plán….
Po základním vyšetření a seznamu úkonů operace jsme připravili pracoviště…
Galerie s detaily před otevřením těla:
Další záběry pokusu jsou nepublikovatelné 🙂
Dovětek: Později jsem zjistil, že podobný přehled o anatomii a svérázné pojetí co lze zkoumat, mají skvěle propracované všechna dítka a je vhodné jim vytvořit podmínky zkoumání.
